Nový člověk, část druhá

12. září 2018 v 21:36 | Robin Slyther |  Ze šuplíku

"Ty mrcho," vyjela Marty, když našla Stacy v blaženém úsměvu, jak odpovídá na smsku. "Pětkrát jsem ti za víkend volala, abych se dozvěděla, co se stalo a ty se ani neobtěžuješ mi poslat blbou zprávu? Mohl tě přece zabít, nebo znásilnit."
"Omlouvám se," špitla Stacy provinile.
Nechtěla, aby se kamarádka strachovala, ale víkend s Jakem byl úžasný, a proto si na telefon ani nevzpomněla.
"Máš štěstí, že ti evidentně nic není, jinak bych tě zabila!" vyhrkla Marty. "Teď povídej."
Stacy začala od čtvrteční večeře a nebyla k zastavení. Popisovala každý detail, jako by to prožívala znovu a znovu. Marty jen vyjeveně hleděla na svou spolubydlící. Nepoznávala ji. Byla najednou tak uvolněná. Pak se z ničeho nic zarazila.
"Co se děje?" nechápala Marty
"Jak to řeknu holkám?" zeptala se Stacy.
Marty si povzdechla.
"To tě vážně trápí? Vždyť ani jednu z nich celé prázdniny neuvidíš!"
"Jak to s tím souvisí?"
Marty se posadila vedle ní a pohlédla Stacy do očí.
"Za dva měsíce Jakea docela poznáš a je dost možné, že vám to nebude klapat. A stejně tak je dost možné, že nebude vůbec potřeba jim něco říkat."
"To si vážně myslíš?" zeptala se Stacy.
"Ne, ale třeba tě to uklidní," odvětila Marty.
"Marty!"
"Jestli si ten pocit blaženosti, co jsem před chvíli viděla v tvým obličeji, necháš vzít tou zamindrákovanou krávou, nakopu ti prdel," odvětila Marty naprosto chladně.
V tu chvíli zapípal Stacyin telefon.
"Co bys v tuhle chvíli chtěla udělat ze všeho nejradši?" zeptala se Marty.
Stacy pohlédla na telefon a Marty přikývla.
"Tak to udělej a nech je odjet na tu stáž. Pak nenech nikoho - NIKOHO! - vstoupit mezi vás!"
Stacy se natáhla pro telefon a zvedla ho.
"Ahoj, miláčku."
Marty přikývla a pak si šla balit věci. Semestr byl u konce. Pro obě dívky úspěšně. Další kolo začne po prázdninách, ale to je ještě daleko.
"Ano, budu za pár minut hotová, jen se rozloučím se spolubydlící," řekla a pak se odmlčela.
"Marty, jak jedeš domů?" zeptala se po chvíli.
"Autobusem," odpověděla Marty.
"Už ne," odvětila Stacy.
"Kay, to nejde," namítla Marty, "Je to dvě stě kilometrů."
"Miláčku, mohl bys nám prosím přijít pomoc se zavazadly?" zeptala se Stacy. "Musím si ještě popovídat s Marty."
"Děkuji."
Pak Stacy zavěsila a pohlédla na Marty.
"Co blázníš?" vyjekla Marty. "Proč si to po něm chtěla?"
"Navrhnul to sám," odvětila Stacy. "Neblázni, chce na tebe zapůsobit."
"Proč?" nechápala Marty.
"Protože mi na tobě záleží," odpověděla Stacy.
Pak se ozvalo zaťukání.
"Pojď dál," vyzvala Jakea Marty.
Když vstoupil, usmála se a natáhla k němu ruku.
"Ráda tě poznávám, Jayi."
"Nápodobně," odpověděl Jake. "Tak dámy, co můžu odnést?"
*****
"To není pravda!" vykřikla Stacy a hodila po své spolubydlící lahev s vodou.
"Ale je!" přikývla Marty a zaclonila si obličej rukama, aby ji láhev netrefila do nosu. "Když se ti něco zdá, mluvíš ze spaní nebo mlaskáš."
"Sklapni už!"
Jake se zasmál a pak pohladil svou přítelkyni po ruce.
"Však já už si to ověřím sám."
"To už bude na rozchod moc pozdě," rýpla si znovu Marty a preventivně si opět zakryla obličej.
Stacy nad tím jen mávla rukou. To Marty nezastavilo.
"Ovšem, jak jí to jde v posteli, ti nepovím. Ti tři její ex mi toho nikdy moc neprozradili."
Jakeovi v tu ránu zmrzl úsměv na rtech a v očích se objevil vztek. Ovládl se, ale jeho oči byly stále zlověstné. Zastavil na prvním odpočívadle, které potkali, a rychle vylezl z auta.
"To jsem nechtěla!" vyjekla Marty a sáhla po klice.
Stacy ji ale zarazila.
"Za to nemůžeš, může to spustit cokoliv," odvětila Stacy. "Upozornil mě, že se to stává a taky mi vysvětlil, jak se chovat. Má strach, že ztratí tvář, když ho budu uklidňovat."
Jake zašel do benzínky a koupil pytlík bonbonů a zmrzliny. Vrátil se zpět do auta a položil to Stacy na klín, pak se otočil k Marty.
"Moc se omlouvám," řekl. "Sex není moje oblíbené téma."
"I já se omlouvám," špitla Marty.
"Ne, ty za to nemůžeš. Vím, že měla kluky přede mnou a vím, že nikdy nebudu jako oni. Nemělo by mě to tak rozhodit."
Stacy mu dala ruku na tvář a donutila ho podívat se jí do očí.
"Nemluv hlouposti."
"Nechci se mezi vás plést, ale asi by tě mohlo zajímat, že nikdy o nikom nemluvila tak hezky jako o tobě ať už předtím nebo teď. I když teď už jsou to superlativy," přidala se Marty.
Jake se usmál a kývnutím jim oběma poděkoval. Pak nastartoval a podíval se na hodiny na palubní desce.
"Asi za hodinu, možná spíš za tři čtvrtě, budeme míjet jednu vynikající hospůdku," odhadl. "Takže se tam zastavíme na večeři. Platím."
"Ani náhodou!" namítla Marty. "Zastavíme, ale platím já."
"Máš s sebou hotovost?" zeptal se Jake a upřel na ní pohled do zpětného zrcátka.
Marty zavrtěla hlavou.
"Určitě někde potkáme ATM."
"Určitě u něj nepůjde zastavit," stál si na svém Jake.
Marty si povzdechla a na Stacyině obličeji se objevil úsměv od ucha k uchu.
"Už chápu, cos myslela tou umanutostí," řekla Marty.
"Nejsem umanutý," vyjel Jake, ale koutky mu škubaly.
"To teda jsi, miláčku," odvětila Stacy. "Jako malá holka."
Všichni tři vybuchli smíchy a po chvíli vyrazili znovu na cestu.
*****
"Díky, Jakeu," usmála se Marty, když jí Jake podal její kufr. "Buď na ní hodný, prosím. Vím, že toho máš za sebou hodně, ale ona taky."
"Já vím," přikývl. "Jsem rád, že má kamarádku, jako jsi ty. Že jsi…"
"Normální?" odhadla Marty.
"Moc fajn," opravil ji mladík.
Marty se pousmála a pohlédla na Stacy.
"Budete spát v hotelu?" zeptala se Jakea.
"Bydlím s bratrem a jeho snoubenkou kousek odtud, asi padesát kilometrů na západ," odpověděl.
Marty si ho přeměřila pohledem.
"Bereš jí k sobě domů?"
Přikývl.
"Neboj, vyspím se na gauči."
Znovu se podívala na Stacy.
"Pochybuji, že tě nechá," usmála se.
Stacy vystoupila z auta a objala svou spolubydlící. Marty jí objetí vrátila a zašeptala:
"Občas se mi ozvi, ať vím, že ještě žiješ."
*****
Cestou do Jakeova domova se v autě rozhostilo ticho. Stacy věděla, na co chce převést téma, ale nějak nevěděla, jak začít. Jsou spolu teprve několik dní, nemůže začít hned tlačit na pilu.
Pohlédla z okénka na ubíhající krajinu na dálnici.
"Co tě trápí?" zeptal se Jake a začal odbočovat na sjezdu.
Stacy si povzdechla.
"Je to na mě tak vidět?"
"Povíš mi to doma, ano?" usmál se Jake, ale v očích měl obavy.
Jake zaparkoval do pravé garáže dvojdomku a vytáhl z auta Stacyiny věci. Pak chytil svou novu přítelkyni za ruku a dovedl ji do svého domu. Hned za dveřmi je přivítal neposedný beagle.
"Ahoj, Sammy," pozdravil svého psa Jake.
"Ty taky trefíš domů?" ozval se z kuchyně ženský hlas.
Stacy se zarazila a pohlédla na mladíka.
"Co tu, sakra, děláš?" vyjel na ženu ve své kuchyni.
"Hlídám ti psa," odsekla.
"Nikdo se tě neprosil, ne?" vykřikl. "Vrať mi klíče a vypadni."
Stacy pochopila, že se jedná o bývalou přítelkyni a rychle k Jakovi přistoupila. Tentokrát ho nemohla nechat uklidnit samotného, protože k tomu neměl prostor. Nemyslela si, že by své ex ublížil, ale nechtěla, aby ho přemohl vztek.
"Jayi, nic se neděje, ano? Chtěla ti jen pomoct," špitla mu do ucha.
"Kdo je, kruci, tohle?!" vyjekla žena v kuchyni.
"Do toho ti nic není!" vrátil jí stejně příkře Jake a pak se naklonil ke Stacy. "Nedokážu si ani představit, co si musíš myslet, ale přísahám, že jsem jí sem nezval, lásko."
"Já vím," usmála se. "Klid, ano."
"To je ona, že jo?" zeptala se téměř zoufale žena.
"Vrať mi klíče, Chris," požádal znovu svou bývalou, tentokrát o poznání klidněji, takže Stacyin zásah zabral nad očekávání.
Christine vytáhla svazeček klíčů z kapsy u mikiny a položila je na stůl. Pak odkráčela.
"Opovaž se mi volat, Jacobe," vyjela na mladíka ještě ode dveří.
"Nemusíš mít strach!" odsekl Jake.
Poté se dočkali už jen rány, kterou způsobili vstupní dveře. Sammy nadskočila, zakňučela a odběhla se schovat do vedlejší místnosti. Jake se opřel o středový pult a promnul si oči.
Teď už svůj prostor pro uklidnění měl, a proto se Stacy vydala hledat Sammy. Ta se schovala pod sofa naproti televizi, které bylo podle stavu čalounění jejím pelíškem.
Stacy se posadila na vedlejší pohovku a naklonila se pod sofa, kde se fenka klepala, jako by jí byla zima.
"Ty ses lekla, viď, broučku?" špitla zpěvně, aby dala fence najevo své přátelství.
Fence se její hlas zalíbil, protože zdvihla uši a natáhla hlavu. Pak se vydrápala zpod sofa, přičichla ke Stacyině ruce a zavrtěla ocasem.
"Líbíš se jí," usmál se Jake, který stál opřený o futra dveří.
Sammy, když zaslechla pánův hlas, vyskočila na nohy a rozběhla se k němu. Bok po boku se pak přesunuli ke Stacy. Jake se posadil vedle své přítelkyně a Sammy vesele vyskočila na sofa.
Stacy přijala mladíka do své náruče a zabořila mu prsty do vlasů. Druhou rukou mu začala rozepínat knoflíky na košili. Jake se mírně zašklebil, ale nezarazil ji. Prsty volné ruky pohladila jeho jizvy na prsou. Byly relativně pravidelné, ale nezatahovaly se. Jakeovi se znovu zkřivila tvář.
"Bolí tě to," konstatovala Stacy.
Přikývl. Stáhla ruku, pohladila ho po tváři a políbila.
"Půjdeme spát?" zeptal se Jake.
Tentokrát přikývla Stacy a Jake vstal.
"Připravím ti ložnici a ustelu si tady," řekl. "Budu se Sammy, ať si mě taky užije a ráno musím vstávat do práce."
"Teď jsi vyjmenoval dva důvody, proč se mi chceš vyhnout, ale ani jeden nebyl ten skutečný," odvětila Stacy.
"Kay…"
"Neříkej mi tak, prosím," vydechla smutně, "a buď ke mně upřímný."
Jake na ni pohlédl a zavrtěl hlavou.
"Bojím se, že tě mám až příliš rád," přiznal po chvíli.
Stacy vstala a otočila se k Jakeovi zády, aby neviděl její slzu.
"Bojíš se?" zeptala se. "Bojíš se mě dotknout?"
"Nechci ti ublížit," špitne.
"Pojď sem," řekla tiše a otočila se.
Přistoupil k ní a nechal se obejmout kolem krku.
"Já ti věřím, Jayi," povzbudila ho.
Jake vydechl, naklonil se a dlouze Stacy políbil. Dívka se k němu pevněji přitiskla a vřele polibek opětovala. Vzal ji jemně do náruče a odnesl do své ložnice.
Jejich první společná noc byla plná něhy a touhy. Než usnuli, dlouho si povídali a přemýšleli o společné budoucnosti.
*****
"Ahoj, Jayi," pozdravil někdo Jakea, když byl na balkoně. "Rád tě zase vidím, co naši?"
"Ahoj, brácho," odpověděl Jake. "Mám tě pozdravovat a babička vzkazuje, že se vůbec neozýváš."
"Jak jinak," poznamenal Jakeův bratr.
"Wow, tys zase posiloval," ozval se ženský hlas.
Stacy pohlédla na Jakea na balkoně a všimla si, že nemá tričko. V tu ránu vyskočila z postele a rychle se vrhla na balkon, aby zjistila, kdo s Jakem flirtuje.
"No, to si p…"
"Dobré ráno," skočila Jakeovi do řeči.
"Ale, ale," podivil se Jakeův bratr, "tebe znám. Bylas u nás na narozeninové oslavě. Jen si dospělejší, sympatičtější, krásnější…
"A moje," poznamenal Jake a objal Stacy jednou rukou kolem pasu.
Tím si vysloužil políbení na tvář a zamilovaný úsměv.
"Stacy, tohle je můj bratr Shawn, pokud si ho nepamatuješ, a jeho žena Karen. Lidi, tohle je Stacy."
"Ta Stacy?!" vyhrkla Karen.
"Mlč!" okřikl ji Jake.
"Dáte si s námi snídani?" zeptal se Shawn.
Jake se podíval na Stacy a ta přikývla. Oba se oblékli a sešli dolů na zahradu, která byla propojená. Po první omeletě se Jake podíval na hodinky a zděsil se.
"Musím do práce," vyhrkl.
"Necháš mě tu?!" vyjekla Stacy.
"Klidně pojeď se mnou, ale jde jen o pár telefonátů a asi tři rozhovory, pak si vezmu dovolenou," navrhl Jake. "Nebo se můžeš v klidu nasnídat, pokecat s Karen, napustit si vanu plnou bublinek a já ti přijdu umýt záda. Co říkáš?"
Stacy se zamyslela a pak se potutelně ušklíbla.
"Beru variantu B, ale jestli to nestihneš, než se vykoupu, stihne tě krutý trest," pohrozila Stacy.

"Dám si pozor."
*****
Jake Stacy ve vaně nestihl, ale přinesl ji nádhernou žlutou růži. Milovala žluté růže a zastávala názor, že je lepší dostat třicet růží třicetkrát než najednou. K tomu přinesl zprávu, že má dva týdny volna a dvě letenky na Hawaii.
"Děláš si ze mě legraci?" vyhrkla Stacy, když rozbalila obálku.
"Vůbec ne," pokrčil rameny Jake. "Chtěl jsem letět za teplem, ale přece nepojedu sám a nebudu dělat nikomu křena. Mluvil jsem se sousedy a Sammy pohlídají. Plus jsem volal Marty a nechal si poradit, kam bys nejraději jela."
"Proč to děláš?" nechápala Stacy.
"Protože si to zasloužíš," odpověděl.
"Ale já přece nepotřebuju dárky a honosné dovolené, abych věděla, že jsi pro mě ten pravý, miláčku," namítla.
"I když jsme spolu jen pár dní?" ujišťoval se.
Stacy se zamyslela.
"Ne, protože se známe už víc než deset let a já to prostě vím. Jsi pořád stejně úžasný… Ne, jsi o tolik lepší než předtím."
"A přesně proto to dělám," přiznal.
"Abych si myslela, že jsi lepší?" nechápala.
Zasmál se a zavrtěl hlavou.
"To ne, proboha," vyprskl. "Protože to cítím úplně stejně a chci, abys byla šťastná."
"A proč to chceš?" popíchla ho.
"Protože…" V tu ránu se zarazil. "Vím, o co ti jde. Neřeknu ti to první."
"Nevím, o čem mluvíš," zatvářila se nevinně, ale po chvíli jí mimické svaly zradily a koutky jí zacukaly.
"Miluji tě, Stacy," řekl Jake zřetelně. "Pojeď se mnou. Prosím."
Stacy vstala a objala Jakea kolem krku.

"Nemusíš mě prosit, pojedu s tebou třeba na konec světa, ale klidně bych zůstala i tady a rozhlížela se po místních krásách," řekla. "Taky tě miluji."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama